Suchozemské želvy

Doplňková potrava
///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

S touto kapitolou váhám. Tady by měla být potrava, která želvám jednoznačně chutná, jsou schopny nejíst vlastně ani nic jiného.
Pokud želvím chutím podlehnete, vyroste vám křivá nezdravá " obluda" , která s krásnou, správně živenou želvou nemá nic
společného. Proto, v zájmu našich chovanců, apeluji na vaši zodpovědnost a znova zdůrazňuji termín DOPLŇKOVÁ POTRAVA !!
Byl bych opravdu nerad, aby pojem doplňková, byl chápán tak, že v pondělí dostane želva jako pamlsek banán, v úterý psí granuli,
vestředu ovesné vločky, ve čtvrtek moučné červy, v pátek vařenétěstoviny, v sobotu ovocný salát a protože zbývá už jen neděle a v
nedělipřece musí být maso, tak dostane vařené kuřecí krky. Sice můžete mítdobrý pocit, že banán dostává přeci jen jednou týdně
a těstoviny také, ale celá dieta a správná výživa je vážení kdesi, kde vůbec nemá co dělat. Nerad bych, aby neukázněný chovatel
poukazoval na to, že nějaký Jetmar to v popisu možné potravy uváděl.
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Podstatný rozdíl je v krmení želv ve venkovním výběhu a želv chovaných doma v terárku. Ve venkovních
výbězích, kde mají želvy zcela přirozenou možnost každodenní pastvy, využívám sezonní nabídku ovoce
a zeleniny. Stejně jako v přírodě. Pokud dozrají jahody, želvy několik dní po sobě dostávají v relativně
velkém množství jahody, nabídka pokračuje rybízem, meruňkami, broskvemi, hruškami, jablky. Stejné je
to se zeleninou. Ředkvičky, salát, kedlubny, rajčata, okurky, cukety, dýně. Jedná se ale vždy o relativně
takových podmínek jako ve venkovním výběhu. Želva je vlastně stále v " ideálních" podmínkách, noční
teploty nikdy neklesají pod cca 20°C, každý den je " slunečno" a relativně vysoká teplota atd. Želví
organizmus na takové podmínky reaguje překotným růstem, protože se snaží příznivé situace co nejvíce
využít. Taková snaha a schopnost je jistě k nezaplacení v přírodě, kde se období relativně příznivých
a nepříznivých období střídají. V domácím chovu ale vedou takovéto reakce a schopnosti želvího
organizmu k problémům. Bohatá nabídka až nepřirozeně výživné potravy, navíc s nevyváženým
poměrem nerostných látek, přebytek živočišných bílkovin, cukrů, tuků, příznivé teploty, vedou k
nadměrnému růstu a deformacím celé kostry želvy, patrné zejména na karapaxu zvířete. Ne tak patrné
změny nastávají i na vnitřních orgánech želvy. Prostě želvy jsou rachitické, přetučnělé, mají problémy
s ledvinami, játry, srdcem, vlastně s určitou nadsázkou trpí všemi " civilizačními chorobami" jak je známe
u nás lidí. Pokud tedy opravdu chcete aby ze želvičky vyrostla krásná zdravá želva berte pojem doplňková
strava vážně a to do slova a do písmene!
Zcela ideální stav by byl takový, aby želva byla krmena každý den svojí " zdravou" obvyklou zelenou
potravou v neomezené míře a sem tam si mohla dvěma třemi sousty tuto dietu vylepšit. Je fakt, že
když dáte dospělé velké dvoukilové želvě např. celé rajče, nic strašného se nestane, naopak, želva
bude spokojená. Horší je, když stejně velké rajče dáte stogramovému prckovi. On sice bude spokojen
také, ale nacpe se tím rajčetem tak, že už nebude mít chuť na nic jiného, natožpak na nějaký obyčejný
zdravý lupen. Tak já už přestanu mlet stále dokola, kdo chce tak určitě pochopil o co jde , kdo ne, tak
s tím už asi nic nenadělám.
////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////